Služba.
Podobně jako u lásky i ve věci služby panuje na světě velké nepochopení. Všichni se domnívají, že je jejich povinností převzít za někoho zodpovědnost a sloužit mu. To je však vyslovený omyl. Nejcennější je přece jen služba Bohu v osamění poustevny, nebo ještě lépe fyzická služba Mistrovi, satguruovi. Mnoho jsem touto věcí trpěl, než jsem to celé prozřel, neboť hlasy světa mne dlouho ovládaly a nabádaly, že se mám oženit, převzít po rodíčích firmu, sloužit rodině až jsem se od nich ale ze zoufalství osvobodil a odešel meditovat do hor za nemalého utrpení. Tam jsem však velice zmoudřel. Přesto jsem nakonec i já u služby - mamince - skončil, avšak na principu nevynucené dobrovolné karmajógy, čehož nelituji. Mnoho lidí si myslí, že se službou osvobodí, nevím od koho nebo od čeho, neboť služba je jistá podoba vnitřní zavislosti na energii druhých lidí, proto jim ve slutečnosti sloužíte třeba jako například i učitelé jógy, aniž byste byli ovšem sami osvobození a osvícení. Nevím co komu chcete ve skutečnosti dát kromě uspokojování psychoenergetické závislosti na bázi něčího ega. To je ovšem jistá podoba vnitřního otročení. Nejdůležitější je opravdu jen služba Mistrovi a na nižší typ služby ve společnosti raději hned zavčasu zanevřít, pokud ovšem toužíte více po Poznání a Osvobození než po něčí fyzické, například sexuálně motivované společnosti. Toto platí však jen pokud jste mnichové, svámijové, nikoli běžní hospodáři. Ti by se mohli zbláznit kdyby nesloužili ženě, dětem, vlasti, politice ap. Pokud mi není dáno sloužit jako poustevník fyzickým způsobem mistrovým lotosovým nohám, tak bohužel odcházím do lesní a horské samoty. Slovo "služba" podobně jako slovo "soucit" (nejčastěji maskovaná nevědomost a pýcha) z výše uvedených důvodů nesnáším, neboť mi v minulosti přineslo nejvíce problémů a utrpení. A takovýmito někým vkládanými softvérovými programy uloženými například již v dětství a mládí rodiči do vašeho podvědomí se celý život nevědomě řídíte až jste z toho zcela nesvobodní, nebo "oni" z tohoto připoutání žijí. Démoni. Ale vy nesnášíte samotu proto otročíte pod záminkou něčí služby ve společnosti. Nevím však proč byste měli něco dělat. Domnívám se že bohatě stačí hledět do svého vlastního nitra a počítat při tom korálky svého meditačního růžence a neopouštět v žádném případě předčasně osamění. Kdo toto cvičení nedokáže vydržet, vydává se předčasně do světa, do lidské společnosti, jsa ještě sám nevyzrálý a nehotový pod záminkou něčí, například náboženské služby. To je problém mnoha kněží. A o tom je celý tento neupřimný svět. Tato slova čtěte stále dokolečka dokud z toho neprocitnete a nezmoudříte. Na vysvětlenou: nemám nic proti tomu že někomu sloužíte, ale buďte při tom k sobě upřimní. Ve skutečnosti oni slouží vám, že vám dovolí abyste jim sloužili. Je to symbióza a určitě na své úrovni velice prospěšná a důležitá. Neměli byste s ní asi předčasně přestat pokud nejste většího duchovního stáří abyste beze stop odešli do hor. Tato upřimnost vás jednou osvobodí.
|
SWAMI GYANESHWARPURI POUSTEVNÍK
