Gyaneshwarpuri.cz Hermityoga.eu Poustevnik.org Hermitphoto.cz Křtiny Ponor Děravka Střílky Arnošt Gangotrí

© Swami Gyaneshwarpuri 2024. Na zveřejněné fotografie a informace se vztahují autorská práva chráněná Vesmírnými Principy a Zákony. Je zakázáno tyto fotografie a informace zveřejňovat ve svých publikacích, novinových článcích ap o mé osobě. Děkuji za pochopení. Jinak se na mne kontaktujte.
Svámí Gyaneshwarpuri z České republiky - Brna (hindsky "Ten který poznal") se narodil v roce 1968 jako křesťan - katolik. V současnosti ale je mnich v hinduismu a józe, řádně vysvěcený v roce 2021 Jeho svatostí Mistrem jógy Višvaguru paramhansem svámím Mahéšvaránandou z Indie, jehož následuje od roku 1996. Je bývalý speleolog a amatérský archeolog a dlouhodobě působí jako poustevník v jižní a střední části Moravského krasu, kde mu celá řada skrytých a utajovaných jeskyní slouží se souhlasem Správy CHKO Moravský kras pro meditační a duchovní účely. Kráčí po cestě Lásky a Poznání - bhaktijógy a džňánajógy. Je objevitelem celkem čtyř jeskyní: Ponorný hrádek a Soví komín na plošině Skalka a Milarepova propast v Závrtu u Habrůveckých smrků a Poustevníkova Děravka na Habrůvecké plošině. Vedl též legendární výzkum podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách, při němž byla objevena krypta pod věží s unikátním nálezem Křtinských pomalovaných lebek. Ve všech ohledech spolupracuje se Správou CHKO Moravský kras, jakož i dalšími odbornými institucemi. Vydává velmi úspěšný sborník Acta Speleohistorica, který je distribuován zdarma mnoha archivům a knihovnám v ČR, zejména speleologického, archeologického a historického zaměření. Svámí Gyaneshwarpuri je svým okolím těžko chápán, ale poslední dobou se zdá, že je - zejména vzdělanější a odbornou veřejností - přijímán, tolerován a respektován jako mnich a poustevník. číst víc "Porozhlédněte se zde, nebuďte ke mně kritičtí a napište mi jak se vám zde líbí... Poslechněte si písničky Honzy Nedvěda a nechte se vtáhnout do meditace. Propagujte a sdílejte tento web, jakož i ostatní mé weby. Děkuji. Z archivu: 1976. 1976. 1976. 1985. 1985. 1986. 1986. 1987. 1989 1990 1991. 1991. 1994 1997 2002. 2004. 2005. 2007. 2007. 2008. 2008. 2008. 2008. 2008. 2008. 2009. 2009. 2010. 2019 2020 2021 2021 2022 2022 2023 2023	Nové: Deníček Návštěvní kniha Konzultace Kontakt Darovat "Vytvořil se názor, že sannyasinové by měli vstupovat do společnosti a zůčastnit se sociální a politické činnosti. To je však vyložený omyl. Sannyasin se nemusi stát presidentem či vůdcem nějakého politického hmutí, on může činit všechno pomocí svých myšlenkových vibrací. Nemusí se projevovat veřejně i když někteří tak činí. Ten, kdo rozjímá v himalájské jeskyni a pracuje na sobě, aby sám sebe očistil, očišťuje též i svět a pomáhá světu svými duchovními vibracemi. Nikdo nemůže zabránit tomu, aby jeho čisté myšlenky vycházely do světa a přicházely k těm, kteří je vskutku potřebují. Ti kteří šli cestou moudrosti nestavěli kláštery, nikdy nepřednášeli, nevydávali knihy a neměli ani žáky avšak navzdory tomu měli úžasnou moc na mysl druhých lidí." Svámí Šivánanda z himalájského Rišikéše, Indie. Tento web od roku 2024 již není aktualizován neboť jsem na protest proti Školnímu lesnímu podniku Křtiny (Doc. Tomáš Vrška) a Správě CHKO Moravský kras opustil Moravský kras. Zajděte si na můj nový web, kde to bude stále žít. MORAVSKÝ KRAS ..|..o Duši Krajiny Web o duchovní Cestě, Moravském krasu, Bohu a Lásce. Reportážní web ze života jediného poustevníka v Moravském krasu. Komunitní web o Moravském krasu jih a střed. Láska a Pravda Vítězí. Cesty Boží jsou nevyzpytatelné a tajemné. "Láska je Největší Síla ve Vesmíru." Písničky Honzy Nedvěda. Tento web je věnován mým přátelům RNDr. Antonínu Tůmovi, vedoucímu strážní služby CHKO Moravský kras, Mons. Janu Peňázovi, bývalému knězi ve Křtinách, dnes v Novém Veselí, Arnoštu Hlouškovi - otci habrůvecké speleologie z Habrůvky, Doc. Martinu Olivovi z Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea, Prof. Josefu Ungerovi, emeritnímu profesorovi Masarykovy univerity v Brně a Mgr. Inně Mateiciucové, Oddělení pravěké archeologie Předního východu Masarykovy univerzity v Brně, za to, že se ke mně přiznali v tomto pokolení nevěřícím a zvráceném (Matouš 17,17). V Lásce Svámí Gyaneshwarpuri, poustevník Moravský kras .................................... Gyaneshwarpuri vyučuje svoji skrytou jógu: Pravda a Láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Jóga, meditace, mantra, osamění, mlčení, Vesmírný smích. "Nemohlo by to být také tak, že vás rozčílilo to, co ten člověk říká nebo dělá, protože ta slova, nebo to chování, poukazují na něco ve vašem životě a ve vás, co odmítáte vidět? Pomyslete jen na to, jak podráždění bývají lidé při setkání s mystikem či prorokem, který mysticky ani prorocky vůbec nevypadá, když začne promlouvat a oni poznávají jeho život." Anthony de Mello Cesta k Lásce Klikněte na obrázek. Tím uvedete v činnost karmické síly synchronicity. Objeví se inspirativní myšlenka: Nesoulad. Mám disharmonii se Správou CHKO Moravský kras a lesníky Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, kteří mi nechtějí povolit v Moravském krasu dřevěnou poustevnu minimálních rozměrů, ani přístřešek s povoleným ohništěm, ani prostý stan za účelem modlitby a meditace v ústraní, což vnímám jako duchovní útisk svého srdce. Mám povoleno jenom meditační ústraní v jeskyních, které pro jejich těžkou dostupnost v krasovém terénu ve svém věku již téměž šest desetiletí příliš nevyužiju. Napadlo mne napsat odvolání proti rozhodnutí výše uvedených institucí na Ministerstvo životního prostředí a požádat ho o udělení vyjímky ze zákona o ochraně přírody pro svou poustevnu v Moravském krasu. Tím bych prověřil míru demokracie, empatie, soucitění a svobody v celé České republice. Mám totiž stále zájem o povolení poustevny v mé tradiční lokalitě na Děravce na Rudicko - Habrůvecké plošině, nebo i jinde v jižní či střední části Moravského krasu. Stále tedy potřebuji dřevěnou chatku minimálních rozměrů v lese za účelem výkonu posvátného poustevníckého práva. Mahéšvaránandova posvátná lípa na Děravce v Moravském krasu. Zasadil jsem ve svém životě stovky stromů jako lesní zaměstnanec, ale jeden z nich je obzvláště posvátný. Je to lípa, kterou jsem pojmenoval po svém duchovním Mistrovi Jeho svatosti Višvaguru paramhasovi svámím Mahéšvaránandovi "Mahéšvaránandova posvátná lípa." Tento strom jsem zasadil v roce 2007 na Děravce na Habrůvecké plošině ve střední části Moravského krasu. Původně však lípa rostla jako malý výhonek v Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách u zámecké zdi. Jsem velice šťasten, že jsem poslechl vyšší vnitřní pokyn a strom symbolicky opatrně přenesl ze Střílek na jižní Moravě na Děravku. Dnes je z něj již košatý, téměř dvacet let starý strom. Lípa to však v minulosti neměla vůbec lehké. Neznámý satanista z Býčí skály nesouhlasící s mým poustevnictvím na Děravce lípu něčím polil na bázi kyseliny až téměř uschla. Po tomto útoku ji z ničeho nic uschly a opadaly všechny listy, které byly do té doby plné energie a síly. Dostala se však za rok z tohoto prokletí a znovu se zazelenala a dál roste. I takoví lídé žijí v Moravském krasu a je jich hodně! Později jsem u Lípy zabetonoval žulový památníček zvěstující, že lípa je zasvěcena Mahéšvaránandovi a byla zasazena poustevníkem Gyaneshwarpuri. Ale i tento památníček se stal cílem útoku patrně stejného satanisty, přestože byl řádně projednaný a schválený jak Správou CHKO Moravský kras, tak Školním lesním podnikem Křtiny. Neznámý vandal památníček totiž zlomil a vhodil do jícnu propasti na Děravce, kde jsem ho později objevil a znovu vyzvedl na světlo Boží. Symbolicky jsem ho opřel u Lípy v kruhu z volně ložených kamenů, které mají za úkol lípu chránit před dřevorubci. I jinak onen fanatik na bázi Zlého poškozoval mé Boží dílo na Děravce. Svaté obrázky, které jsem u Lípy pravidelně zanechával pokaždé někam zmizely. Lípě naštěstí již nikdo neubližoval. Nyní do těchto míst občas přicházím vykonávat své duchovní obřady, meditovat, opakovat mantru a po zlomení památníčku dokonce vykonávat svěcenou vodu ze Křtin exorcismus, vymýtání Zlého. To se povedlo a od té doby ten zlý člověk již na Děravku nepřichází a neškodí zde. Přál bych si aby Mahéšvaránandova lípa na Děravce se dožila v pokoji několik stovek let. Má k tomu veškeré předpoklady. Je velice silná, plná energie a má košatou korunou. My už tu nebudeme, ale ona pořád poroste a bude košatět. Opravdu se ji daří na tomto místě v lese velice dobře. Nyní je v okolí Lípy veliká paseka po vykácení lesa, takže má dostatek světla k růstu. Gyaneshwarpuri je v Moravském krasu jako poustevník přirozený krajinný ekolog a ekologický indikátor neporušeného harmonického prostředí. Svámí Gyaneshwarpuri je z vlastního přičinění jako poustevník též důvěrný intimní znalec lesa, žije lesní moudrostí a je též krajinný ekolog, samozřejmě aniž by řádně vystudoval tuto důležitou vědu na vysoké škole. Vše co ví o přírodě ví z vlastních vnitřních prožitků v ní, ze svých dlouhodobých pobytů v horách a lesích a ví tedy vše o přírodě se 100 % jistotou nezprostředkovaně kýmkoli přímo z vlastní zkušenosti. Tyto vnitřní zkušenosti a prožitky ho přivedly k ostrým názorovým střetům s profesionálními lesníky Školního lesního podniku Křtiny, kterým vyčítá pomýlenou lesnickou filozofii, přehnanou velkotěžbu stromů pro peníze do vlastní kapsy v dnešní klimatické změně a též nesmylný lov a zabíjení zvěře, jíž by dle poustevníka jinak mohlo žít ve volné přírodě alespoň 10 x více než v současnosti a která se zbytečně zabíjí pro maso do restaurací, kožešiny a pro sporný negativní zážitek z lovu. Proto se jako jogín v důchů filozofie ahimsy - to znamená neubližování žádné živé bytosti, nejen lidem, ale i všem zvířatům, samozřejmě jelenů, laní, srnců a dalších zvířat důsledně zastává. Tím se dostal s lesníky do ostrého filozofického střetu, kteří se ho pokusili vytěsnit v důsledku čehož se stal nežádoucí na pozemcích ŠLP Křtiny, které nakonec v okolí Habrůvky a Křtin dobrovolně opustil a odešel na jiná "zájmová" území do jiné části Moravského krasu. Gyaneshwarpuri si paradoxně však poměrně dobře rozumí s ekology a strážci přírody ze Správy CHKO Moravský kras, které respektuje a jejichž pokyny vždy dodržuje. To oni mu doporučili aby opustil území spravovaná Školním lesním podnikem Křtiny a odešel do Údolí Říčky v jižní části krasu, kde nejsou mezi lidmi takovéto problémy. O poustevnictví. Mám takovou vizi. Vidím stovky a tisíce mladých Čechů mužů a snad i žen jak oblékají hnědou či zelenou kutnu ušitou vlastníma rukama, nebo dokonce oblékají oranžové roucho. Vidím je jak opouštějí tuto civilizaci a společnost svých bližních a odcházejí do osamění pohraničních hor nebo na vysočinu ve vnitrozemí. Vidím jak hledaji opuštěné horské kapličky, jichž jsou v českých zemích na tisíce, vidím jak se v nich usazují a stávají se pohádkovými bytostmi. Pousteníky, šamany, druidy... podivíny v očích lidí co žijí v osamění na posvátných místech, v dubových hájích, pravěkých hradiscích, v jeskyních a u lesních studánek. Jsou to lidé co se vzdali svých rolí a ambicí v tomto šedivém neradostném světě aby věnovali svůj život největšímu dobrodružství jímž je duchovní Cesta. Vidím jak se bezcílně toulají po lesích, promlouvaji ke květinám, přátelí se s motýli, modlí se mezi stromy, meditují na vrcholcích hor, zpívají posvátné zpěvy a praktikuji svá duchovní cvičení... a Bůh je za upřimnost jejich touhy obdarovává svými Milostmi, vede je a chrání, jako každého kdo má odvahu věřit svému srdci a jít za jeho voláním. Mnozí se časem vrací zpět do světa lidí, bohatší o cenné zkušenosti, ale někteří vydrží nápor osamění a stávají se z nich zasvěcenci největších duchovních mystérií. Stávají se mystiky a tom nejvyšším a nejčistším smyslu slova, stávají se svatými lidmi, kteří očistili své srdce i svou duši od sil temna a nahlížejí do nejhlubších Božích Tajemství. Pro své bližní budou psát básně a lidé se za nimi budou utíkat pro radu a pro slova moudrosti a útěchy, neboť nikdo nerozumí záhadám života lépe než ten, kdo dokonale poznal Sebe. A nejlepší školou sebepoznání je život osamělého poustevníka. Je to těžká cesta, ale ti kdo jsou na ni taženi Bohem hluboko ze svého nitra, by ji nevyměnili za nic na světě. Radostí jim bude prostý život v souznění s celým Vesmírem. Vystačí si s malým batůžkem na zádech, v němž budou mít všechny své věci. Budou pracovat ale jen tolik, aby obhájili svou pozici nezávislosti. Budou sice porušovat zákony této společnosti, ale jen proto, že se řídí Zákony vyššími, a tak i ohýnek si v lese zapálí a mimo cestu svobodně půjdou a pod korunami stromů budou tiše usínat a pod klenbou jeskyní se budou probouzet. Nebudou bojovat proti světu, neboť svět dostatečně prosvětlí svou pouhou existencí. A budou nevinní jako motýli a tak laskaví, že i jejich odpůrci, úředníci, myslivci či ochránci přirody je nakonec budou mít rádi. Poustevník v lese se stane prestižní záležitostí, neboť jeho přitomnost v lese se stane ekologickým indikátorem čistého, neporušeného a harmonického prostředí. Neboť poustevníkovo srdce je nesmírně citlivé na jakékoli znečištění a nemůže žít proto všude. A tak se všichni hajní budou předhánět v nabídkách těch nejatraktivnějších poustevnických lokalit, jimiž by poustevníka do svých hvozdů přilákali. A všechno to budou ta nejpodmanivější a nejúchvatnější místa, jež v českých zemích dosud zbyla: u vodopádů a horských jezer, v oblacích mezi kosodřevinou, ve ztracených jeskyních a na významných pravěkých archeologických lokalitách, takže si každý vybere podle svého založení a na každého se dostane jen to nejlepší... Sám v lesích a v horách. Dokonce i v České republice a zejména na Slovensku ještě jsou opuštěná místa na nichž nehybně stojí čas. Ale jsou velmi vzácná. Hledejte je jen v přírodních rezervacích a chráněných územích, kam těžaři stromů s motorovou pilou a lovci nesmí přijít. Tam usedněte, ničeho se nedotýkejte a meditujte. Samozřejmě ohýnek si musíte udělat. K tomu ale dnes slouží naštěstí již tolerovaný vařič dřívkáč. Rozhodně se nebojte. Oni umí dávat jenom světské pokuty, jinak jsou bezmocní. Myslím si, že vy kdo jste jako já máte právo v lese svobodně žít. Prý se bojí požáru. Proto si raději pořiďte "dřívkáč" za tisíc korun. Určitě se vám vyplatí. Budete mít čisté svědomí před ochranánci přírody. Já do lesů a hor chodím hledat napojení na Věčnějsoucího Božího Ducha. Nebuďte jako mastňáci z velkoměst, po nichž zůstává v lese nepořádek, a které je třeba ukázňovat pokutou. Opakuji: nebojte se! "Oni" vás chtějí zastrašit, ale s námi nepohnou v našem vnitřním přesvědčení Pravdy, že do lesa patříme. Oheň je neodmyslitelnou součástí života na poustevně, nejen z praktického hlediska například na uvaření čaje, nebo pokrmu vezdejšího, či proti chladu v noci, ale zejména z mystického hlediska. Všichni svatí poustevníci rozdělávají oheň a u ohýnku sedí. Je na tom něco mytologického. A myslím, že všichni soudní ochránci přírody, tedy pokud to mají v hlavě pohromadě a v harmonii, to musí pochopit. Bez ohně v přírodě totiž rozhodně nelze přežít. To oni ví, a proto vám chtějí zabránit v dělání ohňů, aby se vás podvědomě zbavili, vytěsnili vás z přírody, z lesa, který považují ve své pomýlené filozofii za své vlastní území, i když tomu tak samozřejmě vůbec není. Tento les patří přece každému, kdo se k němu chová ohleduplně, ne bezohledně jako ti velkopodnikatelé - těžaři stromů v dnešní klimatické změně, kteří vás stále chtějí jen pokutovat a vyhánět z lesů, kde vladnou oni - zabijáci lesních tvorů! Nemají rozhodně vůbec čisté svědomí a na rukách mají krev nevinných bytostí! Vůbec si s nimi v žádném případě nic nezačínejte, jen jim tu pokutu klidně zaplaťte, neboť na "své úrovni" oni taky plní nějakou relativní funkci v této světské konzumní společnosti. A vyhýbejte se jim, nestýkejte se s nimi a žijte po svém. Pravda a Láska totiž vítězí nad zlým duchem pomýlených lesáků a zfanatizovaných ochránců přírody. Údolí Říčky v jižní části Moravského krasu je mé údolí od Boha. Myslím si, že mi vůle Boží vyčlenila Hádecké údolí čili Údolí Říčky k poustevnickému usazení v meditační jeskyni. Celkem zde využívám příležitostně za účelem meditace v osamění asi 9 jeskyní z cca 50 zdejších jeskyní, například Trampů, Slezákovu díru, Kůlničku, Pekárnu, Švédův stůl, Křížovu, Adlerovu, Nad Kůlničkou a Liščí díru. Přitom hlavní meditační jeskyni v tomto posvátném údolí, jakož i v celém Moravském krasu, jsem učinil Adlerovu jeskyni. Hádecké údolí, jak jsme ho nazývali my, trampové a jeskyňáři, navštěvuji již cca 45 let života. Původně jsem chtěl žít jako poustevník v onom kdysi velmi svatém Vallis Baptismi, Údolí křtu čili Křtinském údolí. Ale tam nejsou pro osidlení poustevníkem dnes potřebné pozitivní dobré energie, nejen mezi speleology, ale i ve vztahu se správcem tohoto pozemku ŠLP Křtiny, kteří mé poustevnické myšlence vůbec bohužel nefandí. Navíc je energie a aura Křtinského údolí velmi znehodnocena výstavbou velmi frekventované silnice bez chodníku pro pěší turisty, návštěvníky či poutníky k Panně Marii ve Křtinách, která hrozí smrtelnou kolizí se zběsile ujíždějícími motorkáři a automobilisty. Proto jsem dal nakonec za pravdu RNDr. Antonínu Tůmovi ze Správy CHKO Moravský kras, který mi navrhl abych poustevnicky přijal jen Údolí Říčky, místo Křtinského údolí a Habrůvecké plošiny. A tak se nakonec i zázračným způsobem stalo. Tak mne to přivedlo zpět domů do Údolí Říčky, i když toto údolí je v důsledku blízkosti brněnské aglomerace bohužel velmi přelidněné. Zde je tedy má současná hlavní meditační jeskyně. Prosím abyste mne nestopovali, nehledali mne, nenavštěvovali a doufám že mne odtud již nikdo nevyžene. Děkuji. U nohou Vesmírného Mistra v meditační jeskyni. Tu jeskyni znám již od mládí, od poloviny 80. let 20. století, ale nikdy jsem ji ze záhadných důvodů více nenavštěvoval, neboť jsem se zdržoval jako tramp a speleolog ve v tom masivu svahu Údolí Říčky v okolí jeskyní Pekárny, Kůlničky, Trampů a Slezákovy díry. Adlerova jeskyně se mi totiž jevila v mém speleologickém mládí jako relativně nezajímavá, neboť je považována - spolu s nedalekou niže ležící Křížovou jeskyní - jen za ucpaný paleovývěr vod jen z nedalekého Kamenitého žlíbku. Ale nyní je tomu zcela jinak. Poznal jsem jako mnich a poustevník ve své meditaci, že je to svatá jeskyně, posvěcená pravěkým člověkem, který v ní v naprosté odloučenosti pobýval v době, kdy hlavní kmen žil v jeskyni Pekárně. Z této velké odloučenosti, velmi těžké přístupnosti ve skalách a též z morfologie podzemní prostory usuzuji, že v ní žili svatí mužové, šamani, neboť ti vyhledávají samotu, což je univerzální princip nás všech duchovních lidí ve Vesmíru. Adlerova jeskyně je tedy velmi pravděpodobně šamanskou jeskyní, je zcela nepatrných rozměrů, které jsou dostačující jen pro jednoho či dva obyvatele. Nyní se souhlasem Správy CHKO Moravský kras začínám v této posvátné jeskyni předků věnovat své osamělé meditaci, modlitbě, mantra džapě, jakož i ostatní jógové duchovní sádhaně, neboť je zde to co nazývám "himalájská samota". Tím symbolicky navazuji na ony svaté muže - šamany, kteří v této jeskyni pravděpodobně žili. Snad se mi podaří zde postihnout jejich Vesmírnou duši vtisklou formou aury do tohoto nepřístupného podzemí. Jedná se též o zajímavou jeskyni z hlediska archeologie. Archeologové v Adlerově jeskyni uvádí nálezy magdaleniénu ve spraši se dvěmi uhlíkatými vrstvičkami, přičemž v nadloží byl holocén. Ze zvířecích kostí značně převládal sob, poté medvěd, liška a zajíc. Jsou uváděny i dva metatarsy mamuta. Osídlení bylo hlavně ve vchodu. Byly nalezeny rydla a čepelky s otupeným bokem, které převládají nad škrabadly, následují vrtáky (celkem 53 formálních nástrojů). Dále nalezena dlátkovitá báze kopí, hladidlo, řezaná lodyha a třísky parohů, terciérní ulita a provrtaný zvířecí zub. To je vše co se podařilo postihnout archeologickým výzkumem, který je zaměřen především materiálním způsobem a nezohledňuje duchovní dimenzi osídlení této předpokládané šamanské jeskyně. Dnes tuto odlehlou a skrytou jeskyni navštěvují jen ojedinělí zálesáci, skauti a trampové, taky jeskyňáři sem občas zabloudí, kteří zde nacházejí to, co jinde již jen málokde nalézají, záchvěv věčnosti přírodní mystiky, woodcraftu - lesní moudrosti a romantiky. Žádám vás, kdo čtete tyto řádky, abyste respektovali toto mé ústraní o němž veřejně pojednávám v dobré víře, že to nikdo nezneužije proti mě a nenavštěvovali jste mne z pouhé zvědavosti vidět svatého muže. Nemám totiž zájem o jakoukoli publicitu. Jinak bych musel odejít na jiné tajnější místo, již pravděpodobně mimo Moravský kras. Tak mne v Adlerově jeskyni prosím nikdy nenavštěvujte a nevyhledávejte, neboť nemám nic co bych vám mohl dát. Neskrývám se jak by se někdo domníval, čehož důkazem je, že o výsledcích svých duševědných výzkumů poskytuji informace. Já hledám v jeskyni jen observaci - tedy samotu pro svou meditaci u nohou svého Vesmírného Misra, i oněch šamanů, kteří žili v tomto posvátném Údolí Říčky v pravěku, o čemž dnes ale nikdo moc neví. Doufám tedy, že mne v jeskyni nebudete nikdo navštěvovat. Dřívkáč je odpovídající kompromis mezi tím co žádá litera zákona a tím co mi žehnají Vyšší duchovní Zákony. Světské zákony, které zakazují rozdělávání malého poustevnického ohníčku ve lese, nebo dokonce život v lese, je třeba obcházet a ignorovat, neboť jdou proti přirozenosti duše a postrádají smysl pro duchovní Realitu. Vždyť kam by došli trampové, kdyby si nechali vsugerovat, že nesmí rozdělávat své posvátné ohně? Toto lesní strážci, ti nelítostní a brutální a krutí zabijáci lesních zvířat, zajisté nebudou chápat a budou šikanovat za oheň ty naprosto nevinné bytosti, trampy a poustevníka. Tak i já - poustevník - si ohýnek zcela jistě svobodomyslně zapálím. K tomu mám ale nyní vařič tzv. "dřívkáč". Domnívám se, že dřívkáč je odpovídající precedens mezi tím co žádá slepě litera zákona prosazovaná lesníckou lobby a ochránci přírody, versus to co mi říká hlas mého svědomí a srdce. Myslím, že skutečnost, že jsem si pořídil dřívkáč namísto zapalování regulérního ohně, je důkaz mé pokory. Myslím, že by to mohly vzít na vědomí jako polehčující okolnost příslušné orgány, až mne kvůli ohýnku v dřívkáči budou snad chtít zastrašovat pokutou, či jinak omezovat mé právo od Boha na posvátný ohýnek. Tolik bych Vám chtěl říci o svém životě v lesích, ale bez ohně to zcela jistě nepůjde. Kdo je inteligentní, ten to bude chápat. Ale kdo má zlý úmysl škodit poustevníkovi a je zlý, tomu nejde vůbec pomoci. Nadevším je ale Láska. Vedoucí strážní služby CHKO Moravský kras RNDr. Antonín Tůma mi povolil používání dřívkáče na místo zapalování řádného ohně, což jsem mu přislíbil. A děkuji mu. Už jsem si na malý ohýnek v dřívkovači zvykl a zcela mi dostačuje a vyhovuje. My bosí františkáni a jogíni se totiž bez ohýnku zcela neobejdeme z duchovních důvodů. Sponzoruji z duchovních, filozofických a mystických důvodů sociální, humatární a charitativní projekt Óm ášram Jadan v Indii. omashram.com V České republice podporuji trvalým platebním příkazem tyto projekty: charita.cz dobryandel.cz novydvur.cz armadaspasy.cz Příležitostně jsem podpořil (jsem jenom mnich - mé možnosti nejsou bohužel neomezené). Největší bohatství je rozdávání duchovním lidem a na duchovní projekty. Dávání je vaše skutečné bohatství. Dostane se vám požehnání. Všechno pro druhé - mé heslo. Nabízím sponzorství své duchovní činnosti:) více V případě, že mi sponzorsky přispějete do pokladničky, můžete použít na svém webu toto vystavené logo: Ikonka: V případě, že je vám tento web ze zvláštních - ba záhadných - důvodů sympatický, můžete ho samozřejmě podpořit odkazem ze svých webových stránek. Já bych vám byl za to vděčný. Do zdrojového kódu si vložte: <a href="http://gyaneshwarpuri.cz/1stranka.html"><img src="http://gyaneshwarpuri.cz/ikonka_swami_gyaneshwarpuri.jpg" border="0" alt="" width="150" height="70"></a> Jedním mým cílem je intenzivní meditace a ostatní jógová sádhana na poustevně v osamění. A druhým mým cílem je přinášet teplo Lásky lidem do jejich domovů. Jeho svatost Mistr jógy Višvaguruji paramhans svámí Mahéšvaránanda z Indie, jehož jsem oddaný žák. Archiv: Bibliografie Speleologie Křtiny Ponor Děravka Arnošt Hloušek Projekt Gangotrí Copyright © Swami Gyaneshwarpuri 2019-2024. . All Rights Reserved. ZPĚT	Mí oblíbení Mistři od kterých filozoficky čerpám: Paramhansa Jógananda Šrí Šivánanda Ramana Maharši Morihei Ueshiba Chan-šan Páter Pio Antonín Poustevník František z Assisi Anthony de Mello Ježíš Kristus Lao-c' Buddha Maháprabhudží Dévpuridží Dobrovolně propaguji: strazcichkomk.cz moravskykras.nature.cz nature.cz muzeum-blanenska.cz mzm.cz/ustav-anthropos mza.cz mzk.cz npu.cz uapp.cz arub.cz archeo-muzeo.phil.muni.cz csszo6-11.cz facebook.com/SpeleoklubBrno shkb.cz speleorudice.cz byciskala.cz chajovna.cz dcbrno.eu aikidobrno.eu shaolin-kung-fu.cz chen.cz chen-brno.cz sukupovi.cz express-preklady.cz knihovnicka.cz afoto.cz poutnik-jan.cz doldy.cz To se mi líbí: Kontrola pravopisu Překladač. Kde vydat publikaci. Úschovna. Geoportál Dobrá čajovna. Chajovna.